Mýtus o sociálně neobratných ajťácích, kteří se skrývají v temném podzemí, souvisí zřejmě s počátky IT odvětví, kdy počítače ještě nebyly stolní, ale sálové. Tato objemná zařízení vyžadovala čisté a chladné prostředí, suterénní prostory tak pro ně byly ideální. Tyto „sklepy“ se pak pro IT pracovníky staly přirozeným prostředím.
Změnu přinesl podle výzkumu sociálního vědce Leona Kappelmanna rozvoj osobních počítačů v devadesátých letech minulého století. IT pracovníci přestávali sloužit jako pouhá technická podpora a více se zapojovali do pracovních týmů.
V posledních dvaceti letech, s masovým rozšířením mobilních počítačů a poté i rozvojem sociálních sítí, se kooperace IT pracovníků s dalšími kolegy dále prohlubuje a měkké dovednosti nabývají na důležitosti, protože IT se stává stále více týmovou záležitostí.
Lepší komunikace s kolegy i klienty
IT pracovníci se obecně museli naučit lépe komunikovat a spolupracovat s ostatními lidmi v týmu, jako jsou například manažeři, kolegové, zákazníci a koncoví uživatelé. Kromě toho mohou měkké dovednosti pomoci pracovníkům v oboru IT lépe porozumět potřebám klientů a případně i lépe řešit problémy.
„IT oblast je dnes široká a pestrá a pod slovním spojením práce v IT se ve skutečnosti skrývá velké množství různých pozic. Já osobně pracuji na pozici, pro kterou je komunikace opravdu nezbytná. A stejně, jako je v oblasti IT mnoho různých pracovních pozic, tak je v ní i mnoho pestrých lidí. Z mého bezprostředního pracovního okolí tento snad již překonaný stereotyp o nepraktických introvertech určitě neplatí,“ říká Dana Bartůňková, která vyměnila marketing za IT a pracuje jako Business Solution Analyst.
Tento trend potvrzuje i personalistka Lenka Skalická ze společnosti CGI IT. „V dnešním IT světě se hodně pracuje v týmech, pracovníci jsou na sebe navázaní, musejí spolu kooperovat a nahrávají tomu i novější projektové metodologie, například agilní styl řízení,“ popisuje.
Podle ní jsou technické znalosti pro práci v IT stále nejdůležitějším předpokladem, ale na soft skills je také kladen velký důraz. „Například my jsme konzultační firma a dodáváme IT řešení našim zákazníkům, proto hodně našich zaměstnanců s klienty přímo komunikuje. Takže se očekává, že budou komunikativní, pro zákazničtí,“ dodává.
Programátor a lektor IT kurzů Engeto Matouš Holinka považuje za dobrý základ pro hladké fungování v kolektivu určitou míru empatie. „Táta mi vždycky tvrdil, že je potřeba umět od všeho trochu. Ať už jde o kteroukoliv dovednost, emocionální inteligence rozhodně není výjimkou. V dnešní době, kdy každý v týmu má různé schopnosti, dovednosti a preferuje jiný přístup, je nutná jistá míra tolerance a trpělivosti,“ vysvětluje.
Na pracovním pohovoru pak uchazeči musejí prokázat nejen technické znalosti, ale i to, jak se začlení do týmu a jak na sobě umějí pracovat. „Z naší zkušenosti víme, že pro firmy je důležitá především osobnost. Mnohdy dají přednost méně zkušenému člověku se skvělými vlastnostmi před tím, který má zkušeností více, ale osobnostně to skřípe. Snaživého a učenlivého rádi programování doučí, ovšem naučit někoho, jak být komunikativní, hrát týmově nebo být pečlivý, to je těžší,“ komentuje CEO a spoluzakladatel Engeta Marian Hurta.
Absolventům IT kurzů proto zdůrazňuje, ať se nebojí na pohovor jít, i když za sebou nemají roky praxe. „Snaha na sobě pracovat a doučit se to, co zaměstnavatel potřebuje, se dnes opravdu cení. IT je velmi progresivní obor. Každý ajťák, který se nechce nechat přeskočit ostatními, se musí neustále posouvat dál a vzdělávat,“ podotýká Marian Hurta.
Po covidu firmy zavedly hybridní model
Nedávné období covidu přineslo v dynamice pracovních kolektivů opět změnu, protože většina kancelářských profesí zamířila na dlouhé měsíce na home office. Pro IT specialisty to byla změna příjemná, podle loňského průzkumu pracovního portálu No Fluff Jobs vyhovuje práce z domu téměř 63 procentům z nich.
Firmy však návrat ajťáků do izolace příliš nepodporují. Osobní kontakt je pro fungování pracovních týmů stále nenahraditelný.„Covidové období přineslo to, že po něm spousta firem zavedla hybridní model, tedy kombinaci práce z domu a kanceláře, aby vyhověli lidem upřednostňujícím home office, ale zároveň byla zachována osobní interakce mezi kolegy,“ doplňuje Dana Bartůňková.
Střídání práce z kanceláře a z domu si programátor Matouš Holinka pochvaluje. „Část týdne pracuji v Praze, část v Brně a zbytek doma. Osobně dávám přednost pracovnímu kolektivu. Byť je doma větší klid a izolace, o to slabší je tam pracovní morálka. V kancelářích s ostatními mi to svědčí daleko víc. Možnost konzultovat svoje potíže, vyslechnout si problémy ostatních (ne vždy jen pracovní) vám dovolí utnout nepřetržitý a vyčerpávající tok myšlenek, který je jinak v pracovním nasazení běžný,“ dodává.